Příběhy jsou zpracovány ve dvou verzích – krátké a dlouhé. Krátké (graficky zpracované) se během vzpomínkových akcí objeví v podobě plakátů, letáků a inzerátů a dlouhé na internetové stránce www.koniggratz150.eu . Autorem příběhů je publicista Vladimír Bílek, odborný dohled měl historik Muzea východních Čech Josef Šrámek.
„Když jsme přemýšleli, jak 150. výročí bitvy dodat další rozměr, napadlo nás představit nejen osudy vojáků, velitelů, ale i obyčejných lidí z vesnic, kteří válkou 1866 tak strašně trpěli. Přišli jsme na Příběhy války 1866. Dávají válečným událostem lidský rozměr, přibližují je současnosti, na jednotlivých aktérech ukazují, co válka znamenala pro život na vesnicích, ve městech, co znamenala pro příbuzné a milující těch, kteří s ní přišli do přímého kontaktu,“ říká Vladimír Bílek.
Základem příběhů nejsou jen významní vojevůdci, ale i obyčejní lidé, hradecká pevnost či zajímavý fenomén, že ve válce bojovali příslušníci většiny národů v Evropě. Například na válečném bojišti u Hradce Králové poprvé poskytovali první pomoc vojenští zdravotníci označení bílou páskou s červeným křížem. To bylo poprvé, kdy ve válce na českém území pomáhal Červený kříž.
Ve válce bojovali a umírali vojáci národů celé střední Evropy, jejich potomci jsou dnes sousedy či jezdí k sobě navzájem bez omezení státních hranic. Příběhy tak dávají možnost ukázat, jak jsme v Evropě s dávnou minulostí propojeni. A nejde jen o Čechy, Němce či Rakušany, ale i o Slováky, Poláky, Ukrajince, Italy, Srby, Slovince či Chorvaty.
Základem pro vizuál vzpomínkových akcí se stal monumentální obraz malíře Václava Sochora. Také on se stal ústřední postavou jednoho z příběhů. Bylo mu tehdy 11 let, když se odehrála jedna z největších jezdeckých bitev v tehdejší Evropě - u Střezetic nedaleko Hradce Králové. O 30 let později už jako známý malíř celý výjev namaloval. Císař František Josef I. jeho obraz později koupil do svých sbírek.
Zajímavé jsou i osudy obou vrchních velitelů. Rakouský vrchní velitel Ludwig Benedek byl po prohrané válce penzionován a musel slíbit, že o svém velení nebude mluvit. Pohřben byl v civilním oděvu a bez vojenských poct. Pruskému králi Vilému I. vítězství dopomohlo až k titulu císaře a sjednocení Německa.
V příbězích války 1866 se objeví i čeledín, který svým tělem bránil vojákům, aby zrekvírovali poslední krávu jeho pána nebo technicky vyspělejší pušky zadovky, které možná bitvu rozhodly.
Projekt příběhů podpořilo město Hradec Králové.