Před 150 lety se zde střetlo více než 430 tisíc vojáků v rámci prusko-rakouské války. Byla to největší bitva na českém území v celé jeho historii. Na bojišti zůstalo 3. července 1866 více než 16 tisíc mrtvých a raněných.
Hradec Králové si válečné události letos připomíná řadou aktivit v průběhu celého roku. Vyvrcholením vzpomínkových akcí bude na přelomu června a července mezinárodní konference, audiovizuální projekce s ohňostrojem, odhalení pomníku jezdecké srážky u Střezetic a atraktivní bitevní scény u Střezetic, Máslojed a na Chlumu.
V pátek 1. července bude odhalen pomník jezdecké srážky u Střezetic, který vytvořil sochař Petr Novák. Bude připomínat, že v těchto místech se střetlo na 11 tisíc jezdců pruské a rakouské armády a během půl hodiny krvavého boje bylo zabito a zraněno 1 600 vojáků a spolu s nimi zahynulo také na dva tisíce koní. Sousoší je poctou vojákům i jejich koním. Po slavnostním odhalení se představí historické jednotky a předvedou bitevní scénu za účasti jezdců na koních.
V sobotu 2. července se bude konat v Hradci Králové po celý den multimediální program se závěrečným koncertem Filharmonie Hradec Králové pod širým nebem, audiovizuální projekcí a ohňostrojem. Součástí programu bude během dne slavnostní bohoslužba v chrámu Svatého Ducha a velká vojenská ceremonie.
V Máslojedech historické jednotky předvedou scénu z bitvy o les Svíb, kterou dnes připomíná v tomto místě víc než 120 hrobů a pomníků.
Neděle 3. července, kdy se památná bitva odehrála, bude vyvrcholením letošních bitevních scén. Přímo na bojišti na Chlumu se uskuteční pietní akt a poté historické jednotky českých a zahraničních spolků vojenské historie předvedou velkou bitevní scénu včetně pyrotechnických efektů. Bitevní ukázky orámované kulisami vesnických stavení se zúčastní na 600 vojáků v dobových uniformách vybavených replikami historických zbraní a asi stovka jezdců. Bitevní scény doprovodí také představitelé historických vojevůdců – německý polní maršál a hlavní stratég pruských vítězství Helmuth Karl Bernhard von Moltke, velitel severní rakouské armády Ludwig Benedek a velitel rakouské jezdecké brigády Alfréd II. kníže Windischgrätz. V jeho roli se představí známý český herec Václav Vydra. Večer v chlumském kostele proběhne zádušní mše za padlé v bitvě u Hradce Králové.
Pohled na válečný rok 1866 z mnoha úhlů přinese třídenní mezinárodní konference nazvaná Prusko-rakouská válka 1866 v optice politických, vojenských, sociálních, hospodářských a kulturních dějin, která proběhne od 29. června do 1. července. Má především skloubit nejnovější poznatky z oblasti historie vojenství zaměřené zejména k roku 1866 s aktuálními metodami historického bádání. Posluchačům by měla zprostředkovat různé přístupy k tematice války na příkladu jednoho konkrétního konfliktu, od politických dějin k historii sociální, od dějin kulturních až po dějiny genderu.
Válečný rok 1866 připomínají zajímavé výstavy v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Výstava s názvem Pevnost královéhradecká přibližuje okolnosti výstavby hradecké pevnosti, která se ve válce roku 1866 odmítla vzdát a odolala i pruskému ostřelování. Nechal ji v letech 1766 až 1789 postavit císař Josef II. Další výstava s názvem Život v pevnosti ukazuje každodenní všední život tamních obyvatel, kteří sdíleli obranný objekt s vojenskou posádkou. Na ní naváže od 1. července výstava Ve stínu války, která bude ilustrovat průběh války na základě osobního prožitku jejího konkrétního účastníka. K vidění bude bohatá ukázka výzbroje a výstroje zúčastněných armád i předmětů každodenní potřeby.
Památná bitva u Hradce Králové roku 1866 se objeví také v divadelním zpracování. Divadlo DRAK uvede v obnovené premiéře inscenaci „U kanónu stál…“ v režii Tomáše Dvořáka. Tragikomedie zpracovává osudy zlidovělého hrdiny kanonýra Jabůrka, který nepřestal střílet, ani když přišel o obě ruce a hlavu. Představení se uskuteční 1., 2. a 3. července.
Válečné události roku 1866 se staly také součástí interaktivního prohlídkového programu rekonstruované 72 metrů vysoké Bílé věže v Hradci Králové postavené v roce 1574. Program je určen pro všechny věkové kategorie a provede návštěvníky Bílé věže po bojišti válečného střetu pruské a rakouské armády na Chlumu. Připomene historické příčiny konfliktu mocností, upozorní na politické důsledky, a také na stopy, které bitva zanechala v krajině Hradecka.
Hlavní příčinou prusko-rakouské války byly rozpory mezi mocenskými zájmy obou států. Prusko usilovalo
o sjednocení německých států, ale Rakousko preferovalo federální uspořádání. Do českých zemí vtrhly tři pruské armády, jako první Labská armáda 22. června 1866, a postupně svedly s rakouskou armádou několik bitev. Rozhodujícím střetem byla bitva u Hradce Králové dne 3. července 1866. Po drtivé porážce se Rakušané už nevzpamatovali, ustupovali na Moravu a k Vídni, aby ji chránili před případným útokem pruské armády. Dne 22. července bylo podepsáno v Mikulově příměří a 23. srpna byl v Praze podepsán mír.
Výsledek prusko-rakouské války ovlivnil další upořádání Evropy. Po pěti letech od bitvy u Hradce Králové byl pruský král Vilém I. korunován prvním německým císařem. Vznikla jednotná německá říše s více než 41 miliony obyvatel. Rakousko přišlo mj. o italské Benátky, z Rakouského císařství se stalo Rakousko-Uhersko.
Místo bitvy na Chlumu je nazváno Památník bitvy 1866. Zahrnuje areál s více než 460 pomníky a symbolickými památníky. Součástí je Muzeum války 1866, informační centrum a 56 metrů vysoká vyhlídková věž s vyhlídkovou plošinou ve výšce 35 metrů nad zemí. Z ní je rozhled nejen na celé bojiště, které se rozkládalo na území mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, ale i na město Hradec Králové a za pěkného počasí i na vzdálené vrcholky Krkonoš. Vedle Muzea války 1866 je v někdejším strážním domku umístěno informační centrum s prodejem propagačních předmětů.
Návštěvníci Památníku bitvy 1866 se mohou v areálu projít po dvou naučných stezkách, které vedou místy hlavních střetů a kolem hlavních pomníků. Naučná stezka po centrálním bojišti Chlum má 20 zastavení a vede přes pomník Baterie mrtvých, Mauzoleum a Kostnici. Prochází i Úvozem mrtvých. Naučná stezka lesem Svíb má také 20 zastavení, začíná v obci Čistěves a vede přes les Svíb Alejí mrtvých do Máslojed a zpět do Čistěvsi. Lze je využít i jako značené cyklotrasy.