Hradecká pevnost se nevzdala
Obyvatelé královéhradecké pevnosti čekali druhý den po prohrané bitvě na Chlumu vpád pruské armády. Na loukách v okolí pobíhaly zmateně desítky koní bez jezdců, ale ráno 4. července 1866 byl ve směru od Chlumu nezvyklý klid. Pak přijeli pruští parlamentáři a žádali, aby se pevnost vzdala. Velitel jim sdělil, že odpoví až následující den. Získával čas. Žádost pruské armády byla telegraficky poslána císaři.
V pevnosti, kterou nechal v letech 1766 až 1789 postavit císař Josef II., bylo prakticky každé volné místo využito pro uložení raněných. Velitel nejdříve odmítl pevnost otevřít, když ustupující rakouská armáda chtěla městem projít, protože se bál, že nepřítel je blízko, ale pak raněné přijímal. Pevnost připomínala velký lazaret. Ale jinak byla dobře chráněna. Hradební zdi byly vysoké 8 až 10 metrů, hluboké příkopy v širokém okolí byly zatopeny vodou z Labe a Orlice.
Když přijeli parlamentáři druhý den a velitel se odmítl vzdát, Prusové začali město ostřelovat děly. Lidé se ukryli do sklepů. Hradecká vojenská posádka odpovídala střelbou z děl umístěných na hradbách. Z města pak v noci odváželi raněné do Třebechovic. Prusové se ještě několikrát pokoušeli velitele pevnosti přesvědčit, aby se vzdal, že město rozstřílí, ale sporadické ostřelování nenapáchalo mnoho škod. Pevnost odolávala až do 27. července, kdy se válčící strany dohodly na pětidenním klidu zbraní. Od 2. srpna pak platilo příměří a pruská armáda se k pevnosti nesměla přiblížit na vzdálenost jedné míle. 23. srpna 1866 byl mezi Pruskem a Rakouskem uzavřen mír. Pevnost odolala.
Královéhradecká pevnost byla prakticky měsíc a půl odříznuta od zbytku země, nejezdily vlaky, nefungovala pošta, nedovážely se potraviny. Poslední vlak z města odjel 3. července a další přijel až 31. července, když se dohodlo pětinedělní příměří. První pošta z města vyjela po 3. červenci až po měsíci. Když se začalo mluvit o míru, přijela skupina pruských oficírů s lékaři z Nechanic a žádala o vstup do pevnosti a léky. Posádka je do pevnosti nepustila, ale před hradby jim donesla léky pro nemocné.
Hradecká pevnost nehrála podstatnou roli v žádné válce od roku 1789. Dne 18. dubna 1884 byla formálně zrušena a roku 1893, kdy byl dojednán odkup armádních pozemků a budov, ji začalo město systematicky bourat. Zbourání pevnostních hradeb a zasypání příkopů umožnilo další rozvoj města.
Královéhradecké pevnosti se věnují výstavy PEVNOST KRÁLOVÉHRADECKÁ a ŽIVOT V PEVNOSTI.
Projít se můžete po místech bývalé pevnosti také prostřednictvím
III. Procházkového okruhu "Pevnost".